Historie obce Načeradec
Načeradec se rozkládá ve zvlněném terénu na ostrohu nad potokem Brodec, východně od řeky Blanice, asi půl hodiny chůze od památné hory Blaník (638 m).
První písemná zmínka pochází z roku 1184, ale soudí se, že Načeradec vznikl již v 1. polovině 12.století jako raně středověké centrum s románským kostelem a s ním spojeným feudálním sídlem místního rodu Načeraticů erbu růže. Na město byla obec povýšena kolem roku 1442 (1456 in oppido Naczeraczi). Území městečka bylo rozděleno na tři části a potřilo rodu Vítkovců (znak růže), pánům ze Šelmberka (erb se znakem sviní hlavy) a pánům z Vlašimi (erb orlice). V době husitských válek je sice městečko poškozeno, ale již roku 1437 má vlastní správu, rachtáře, konšely , pečeť a městský znak. Velký hospodářský rozmach prožívalo městečko v 16.století, kdy se majiteli stali Dvořečtí z Olbramovic. Byla zde zastoupena všechna řemesla, město mělo soudní a trestní právo, byl zde i špitál. 17.století, které ovlivnila třicetiletá válka však znamenalo úpadek. Roku 1620 bylo město vyloupeno uherským vojskem, roku 1639 císařskými vojáky a 1645 švédskými žoldáky. Ještě v 18.století byla asi třetina Načeradce pustá. V roce 1731 kupuje panství František Josef Starhemberg a staví zde barokní zámek. Později získávají panství další majitelé a městečko až do poloviny 19.století stále roste a prosperuje. Zlomem je rok 1866, kdy vypukla prusko-rakouská válka. Do města je zavlečen mor, v 60.letech je neúroda. Průmysl je takřka zanedbatelný, nepodaří se do města dovést železnici. Zemědělství zůstává hlavní obživou i ve 20.století. Po 1.světové válce zde funguje četnická stanice, pošta, lékař, škola, knihovna a je zde mlýn, cihelna, pivovar, lihovar, hotel, hostince a mnoho obuvnických dílen. Rozvíjí se také spolková činnost – Sokol, Hasiči, divadelní soubor, oddíl kopané, Čs. červený kříž, Jednota Čs. legionářů, včelaři, Selská jízda, Skupina katolické mládeže. V roce 1930 je zde 214 domů a 1191 obyvatel. Po 2. svět. válce práce ubývalo a lidé odcházeli do pohraničí. Roku 1949 je založeno JZD. Mění se podoba krajiny, pole jsou zcelovány. R.1960 zaniká lihovar. V jeho objektu vzniká kovovýroba – Blanické strojírny. Stavebně se obec rozrůstá o rodinné domy , bytové jednotky, budovu JZD. Po roce 1989 opět začíná rozvoj soukromého podnikání. Nyní žije v obci asi 650 obyvatel. Hlavním zaměstnavatelem je zemědělský podnik Agro družstvo Načeradec a RECTA s.r.o. Základní škola sídlí ve zrekonstruované budově po JZD. V zámku je Dětský domov. V areálu MŠ je vybudován dům s pečovatelskou službou a zrekonstruovaná knihovna. Dále je zde pošta, lékař, soukromé obchody, restaurace, truhlářství, čalounictví, zahradnictví, švadlena. Ubytování je možné v penzionu Klokočkův mlýn. Lidé se sdružují do mnoha zájmových spolků (sportovci, včelaři, divadlo). Velmi dobře si vede SDH. I stavebně se obec rozrůstá. Stále vznikají nové rodinné domy, byl vybudován nový rybník Obecník a rekonstruováno hřiště. Kraj je vhodný k pěší turistice, nebo jízdě na kolech.
Z památek, které můžete v Načeradci vidět je nejstarší kostel Sv.Petra a Pavla. Jeho románská část pochází z roku 1120. Od té doby prošel mnoha přestavbami, poslední v roce1898. Vedle hlavního chrámu je i kaple Panny Marie. Varhany pochází z roku 1654. Vedle kostela stojící zvonice je pozdně gotická a dříve byla začleněna do opevnění tvrze. Od roku 1512 zde visí i zvon Karel, který daroval Zdeněk Trčka z Lípy. Ke zvonici je přistavena radnice z roku 1534, v první polovině 18.stol. byla zbarokizována. Na jejím průčelí je pamětní deska na památku spisovatele Františka Jaromíra Rubeše, který zde žil v letech 1847-1850. Na náměstí stojící barokní zámek pochází z roku 1734. Je jednopatrový s mansardovou střechou. V letech 1932-1964 v něm žila a pracovala spisovatelka Hana Klenková (neteř prezidenta Edvarda Beneše). Zrekonstruovaná je také křížová cesta (13 kapliček), pocházející z r.1738. U obce je i starý židovský hřbitov ze 17.století a klasicistní pozůstatky synagogy z roku 1880. Před zámkem je socha Sv.Jana Nepomuckého pocházející z roku 1735. Z Načeradce také pochází jedna z nejstarších písemných památek na okrese – Načeradský misál. Kodex z konce 13.století psaný na pergamenu. Pro účely vystavování je zhotovena jeho faximile.
